Recenze na koncert Těch syčáků s programem Krása v Třebíči 21.09.2010
Autor: Milan Zeibert

Petr Váša vzýval ducha Ladislava Nováka
21.09.2010
Třebíč – Brněnský showman Petr Váša jezdí do Třebíče sám nebo s kapelou Ty syčáci často a rád. Sobotní koncert Syčáků v Béčku byl však z několika důvodů výjimečný. Spolu se základním triem Váša (zpěv) – Petr Zavadil (kytara) – Tomáš Fröhlich (baskytara) hrál s kapelou bubeník Aleš Pilgr begin_of_the_skype_highlighting     end_of_the_skype_highlighting begin_of_the_skype_highlighting end_of_the_skype_highlighting. Ten původní sestavu doprovázel už na CD Bum bum bum s vysvětlujícím podtitulem To nejlepší a bicí (Indies Happy Trails, 2007). Ve stejném složení letos Syčáci vydali novinku Krása (Indies Happy Trails, 2010) a právě z těchto alb v Béčku hráli. Další zvláštností bylo, že Váša opustil svá obvyklá třebíčská působiště. Jednak synagogu, kde vystupoval sám jako „fyzický básník“, jednak Barborku, která někdy před deseti lety zažila předpremiéru syčáckého tria a potom ještě řadu dalších jejich skvělých koncertů.
S bicí soupravou musela skupina do většího prostoru v Béčku na konci ulice Vítězslava Nezvala. A právě s touto ulicí je spojena poslední změna: brněnský muzikant a fyzický básník využil spojení jejího názvu a skutečnosti, že jen pár desítek metrů od rockového klubu žil básník a výtvarník Ladislav Novák, aby v průběhu večera pronesl několik vtipných glos na zdar surrealismu (Nezvalova ulice = hlavní bulvár světového surrealismu) a Ladislava Nováka zvlášť (poslední třebíčský punker). Že má o několik generací mladší Váša (nar. 1965) třebíčského experimentátora rád, se celkem ví, ale vzpomínku na to, že právě v domě č. 44 na Nezvalově ulici ho Novák před lety seznamoval se svými překlady eskymácké poezie (Písně vrbového proutku, SNKLU 1965), vyprávěl z podia zřejmě poprvé. To ale nebylo všechno. Ke konci dvouhodinového koncertu celý propocený vzýval ducha Ladislava Nováka, jehož představoval mokrý modrý ručník, který právě držel v ruce. Tak to dopadá, když se fyzické básnictví setká s bigbítem na hlavním bulváru surrealismu?
________________________________________
Pokud jde o samotný koncert, jiní už pojmenovali situaci, kdy Syčáci přibrali bubeníka, jako Vášův návrat k bigbítu. S ním začínal před neuvěřitelnými pětadvaceti lety v roli autora, zpěváka a kytaristy skupiny Z kopce, a přes sólové vystupování fyzického básníka se k němu nyní vrátil. Logicky zněly písně z čerstvého alba (Čarodějnice, Legenda, Ať žije bůh, Mířím na terč, Ty a já, Čápi, Strašidlo, Vlasy, Strašidlo, Večer pro mě, Celkový dojem) s výběrem ze starších skladeb, které kapela nahrála na zmíněnou desku Bum bum bum (Po hudbě, Ale, Věšák, Lék & jed, Je máj, Kup to, Hadí nohy). Ve chvíli, kdy Petr Zavadil strhal strunu na kytaře, zařadil hlavní syčák svůj prehistorický kousek, recitovanou Lokomotivám se motají kola s vděčným veršem: „Cyklisté sykli a sténají.“ Při deklamaci ho s velkou chutí doprovodil Tomáš Fröhlich a – poté co vyměnil strunu – se stejně vesele přidal i Zavadil. Váša si před lety nemohl vybrat lepší spoluhráče než tyto dva mládence, jež sálek Béčka zná už od dob, kdy tu vystupovali s Pavlem Fajtem a Václavem Bartošem coby Pluto. Brněnská čtveřice se bavila a publikum s ní. Po závěrečné Je máj s citací české hymny si nejen vytleskalo přídavek, ale přímo předzpívalo Velký trh: „Kup tó, kup tó, týjo, týjo, japa?“ Syčáci ho skutečně zahráli, navíc se odměnili Hadíma nohama (Svlékám si cizí nohy, abych stál konečně na vlastních.) a další z třebíčských večírků se sympatickými Brňáky skončil. Pro hodnocení stačí dva názvy skladeb Z nového alba: Celkový dojem = Krása.